Omnifobik
Ne, lituji, ale opravdu se nemohu dostavit k soudu - trpím těžkou agorafobií - nedostanu se tam.. A vůbec - nechte mě být - já jsem rád, že žiju. Mám totiž taky klaustrofobii - to znamená, že nemůžu být dlouho ani venku ani uvnitř. Musím furt běhat tam a zpátky.
Arachnofobie, mi to nijak neusnadňuje, protože pavouky se to hemží v interiéru i exteriéru. Pravda, doma je můžu "vystříkat" nějakým tím svinstvem – teda moh bych, nebýt chemofobie a toxikofobie. Pokud jde o mou aerophobii, tak to vážně nevím, kde to je dneska lepší.
Do auta vám ovšem nevlezu, kdybyste mě zabili amaxophobie se u mě totiž kombinuje s agyrophobií.
V IQ testech mi vyšlo, že jsem v podstatě geniální matematik - ale co naplat, když trpím nevyléčitelnou arithmofobií?
Že jsem v jednom kuse švorc, za to nemůže moje neschopnost peníze vydělat či moje nehospodárnost, ale těžký případ chrometofobie. Jakmile někde nějakým nedopatřením přijdu k nějakým penězům, musím se jich okamžitě zbavit. To není zas tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Peněz se nejlépe zbavuje v nějakém tom obchodě či restauračním zařízení, jenomže to má háček - všechno jsou to místa, kam chodí poměrně značné množství lidí, kterých se bojím snad ze všeho nejvíc. Ano, já vím, že dnes se dá nakupovat také přes Internet - jenomže k tomu je, pokud jsem správně informován, zapotřebí počítač, takže nic pro cyberfobika.
Kde jsem přišel ke své dutchfobii, to opravdu nevím, protože Holanďané mi nikdy nic neudělali a podle toho, co jsem o nich čet a slyšel, jsou to v celku pohodáři. Takže nechápu, proč mi z nich běhá mráz po zádech, jenom na ně pomyslím.
Línej taky vůbec nejsem - to je sprostá pomluva. Snažím se svou ergofobií něco dělat, navštěvuje mne za tím účelem přední autorita v tomto oboru, ale zatím pořád nic.
Ta žaloba ohledně sňatkového podvodnictví je také naprosto vykonstruovaná, neboť v otázkách manželství za mě rozhoduje gamofobie. A že já po nich sám žádný prachy nechtěl, to je snad jasný (viz výše). Je ovšem pravda, že jsem je jich nejrůznějšími způsoby zbavoval, protože já zkrátka a dobře nesnesu peníze ani u cizích.
Cože? Ne, tak nemanželské děti, to prosím taky nemůže být. Všechno to byly čistě platonické záležitosti. Vidíte? Mohu předložit lékařské osvědčení, kde jasné stojí: erotophobia, eurotophobia, genophobia, genuphobia, coitophobia a gymnophobia. Jakákoliv tělesnost je u mne naprosto vyloučena.
A notorik tak nejsem, abyste věděli - to všechno ta moje xerofobie.
A to nejsou ani zdaleka všechny mé fobie. Mám i takové, na které jsem právem hrdý, protože ty jen tak někdo nemá - například strach z velkého krtka nebo strach z novinových titulků, ve kterých se vyskytuje pouze něčí příjmení a nikoliv křestní jméno.
Pak mám ještě taky klausofobii, ale to je spíš alergie, protože kdykoliv někde vidím ten jeho samolibý obličej, dostanu průjem. Na to mám ale naštěstí lék, protože když zahlédnu Paroubka, chytne mě okamžitě zácpa. Za tím účelem nosím v náprsní kapse fotografie těch dvou, abych je měl v případě nutnosti po ruce.
Igor Indruch
Eliška a její rod
V dnešním blogu vám chci představit zajímavou ženu a autorku Elišku Antošovou, jejíž knihu Na autismus jedině autibiotika již brzy vydám ve svém nakladatelství.
Igor Indruch
Jakubův příběh
V tomto článku vám chci představit jednoho moc zajímavého autora. Autora, který se od ostatních autorů tak trochu liší.
Igor Indruch
Jak je důležité míti Bedny
Legrační na tom je, že jsem s tou knihou původně nechtěl mít vůbec nic společného. Já totiž nemám moc rád díla, ve kterých se zbytečně vraždí, mučí apod. Nejsem například vůbec fanouškem Quentina Tarantina.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele II.
Po první, úvodní části, která byla, ano, poněkud nudná, několik „veselých historek z natáčení“. Není to opravdu vždycky jednoduché – udělat knížku. I když na první pohled to kdovíjak složitě nevypadá.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele I
Krátké glosy a postřehy o tom, jaké to je, když se člověk rozhodne na stará kolena vydávat knihy. Na první pohled je to možná taková nudná, nezáživná činnost. Nicméně dá se při tom užít legrace i přijít o nervy.
Igor Indruch
Je Petr Kukal „sexistické prasátko“?
Poslední kauza s feministickým podtextem, tedy případ fejetonu Petra Kukala a následného dění, mne poněkud znepokojila.
Igor Indruch
Já jsem to říkal
Tedy spíš psal. V článku Znásilníme si je sami. https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=490924 Když na bílou ženu sáhne špinavý uprchlík, je třeba ho vykastrovat, uvařit zaživa v oleji, rozčtvrtit.
Igor Indruch
Svobodu, svobodu, svoboděnku…
Tak nám začal platit zákaz kouření v restauracích. A je okolo toho spousta povyku. Čemuž se nedivím.
Igor Indruch
Co kdybychom se na Mašínech konečně shodli?
Pan Josef Mašín se ve zdraví dožil 85 let a na sociálních sítích se na základě toho opět rozběhla zuřivá debata o tom, zda byli Mašínové a jejich skupina hrdinové nebo sprostí vrazi.
Igor Indruch
Přemnožení slaměných panáků v českých zemích
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Stále více lidí kritizuje nešvary, které existují pouze v jejich představách. V komunikaci se tomu říká „slaměný panák“.
Igor Indruch
S křížkem po Žáčkovi (anebo s Žáčkem po funuse?)
Předem tohoto článku bych chtěl zdůraznit, že debatu okolo básničky Jiřího Žáčka jsem velmi uvítal. Z několika důvodů.
Igor Indruch
Kdo se postará?
Ministryně Michaela Marksová-Tominová je docela kontroverzní osobnost. Předkládá různé návrhy, které se často setkávají s bouřlivým a nesouhlasným ohlasem veřejnosti.
Igor Indruch
Mýtus o rozdílech v platech mužů a žen padl
Bez většího zájmu veřejnosti prošla některými našimi médii zpráva o výsledcích nejnovějšího průzkumu Korn Ferry Hay Group o rozdílech v odměňování mužů a žen ve 33 zemích světa. Tedy ne, že by ta zpráva ty rozdíly popírala. To ne.
Igor Indruch
Kandiduji na prezidenta ČR
Jako fakt. Vůbec si nedělám legraci. A přemýšlejte o tom. Já bych byl jářku fakt dobrý prezident. Nemyslíte?
Igor Indruch
Veřejnoprávní média – není to úplně optimální
Veřejnoprávní média jsou poslední dobou pod opravdu velkým tlakem. Existuje např. cca 500 stránková analýza vyváženosti vysílání ČT o situaci na Ukrajině.
Igor Indruch
A české blogy zase mlčí…
Čekal jsem několik dní, zda se k tomu někdo vyjádří. Veliké naděje jsem vkládal především do skalních komentátorů rozličných nepravostí tohoto světa jako je Josef Havránek, Eva Valerie Maxová, Jitka Přikrylová a další.
Igor Indruch
PPŽ - pokrytecky pro život
O menší rozruch se nám opět postaral pan kardinál Duka, když se nechal slyšet, že umělé přerušení těhotenství je horší než terorismus.
Igor Indruch
A čeští blogeři o tom mlčí…
Cokoliv se v zahraničí šustne okolo muslimů či uprchlíků, ihned se dočká hlasité odezvy mezi českými blogery a jejich čtenáři.
Igor Indruch
Malé opáčko z dějepisu možná nezaškodí…
Lidé mají rádi všelijaké mýty. Někdy je dokonce milují. A bojovat s mýty je někdy horší než s větrnými mlýny.
Igor Indruch
Za blbce ne, ale blbci. Teda někteří.
Odhaduji, kolik blogů a diskuzí na téma „nespokojených“ Iráčanů se ještě objeví. Že prý jsme – my, Češi – za blbce: mohli jsme se všichni přetrhnout, abychom strádajícím poskytli bezpečné útočiště, a oni se teď zachovali nevděčně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x