Vadí nevadí

Nebo přesněji: když vadí, co by vadit nemuselo a nevadí, co by vadit mělo. Bude řeč o tom slavném čtyřlístku. A o genderu. Jo, o genderu. 

Takže kreslíř Bohumil Fencl dostal padáka. V podstatě asi zaslouženě, protože si dovolil něco, co je z profesionálního hlediska nepřijatelné. Na druhou stranu mě docela překvapilo, že se „drze přiznal“. No, asi je to jinak férový chlap. Protože podle mého názoru to šlo uhádat. Auto určitě. Babka hůř.

Každopádně: dítě, které o sexu mnoho neví, to tam neuvidí. Dítě, které toho ví o sexu dost na to, aby to tam objevilo, se tím pobaví a nic víc. Nijak ho to nepoškodí.

Poškodí ho trošku něco jiného. A to, že ten obrázek je dokonalou ukázkou genderových stereotypů.

Máme tam dva policisty, ale žádnou policistku. Tedy dva muže vystupující jako autority. Lidi, kteří ovládají ostatní lidi. To ovládání druhých je na tom obrázku patrné zcela jasně. A nejmarkantněji u toho policisty v popředí. Muž velí, žena se podřizuje. Dokonce bychom v té scéně mohli, kdybychom chtěli, vidět i náznak sexuálního obtěžování.

Máme tam dvě krásné mladé maminky. Ani jednoho otce. Obě maminky jsou štíhlé, dlouhonohé blondýny oděné v sexy minisukně a vypasovaná trička.

Dva osamělí muži v civilu, kteří se na obrázku vyskytují, si dopřávají požitku z tabákových výrobků.

Včil samozřejmě čekám ohlasy typu co jako blbnu, proč do toho tahám gender apod.

No, ono nejde ani tak o ten jeden obrázek. Jde o to, že ten obrázek lze použít jako takovou hezkou názornou ukázku toho, k čemu ten gender vlastně je. Když nedávno probíhaly diskuze o zrušené výstavě Karla Richtra, nebyla nouze o názory, že gender je zbytečnost či dokonce zlo. Vsadím se, že lidé, kteří se o genderu takto vyjadřují, v životě nepřečetli jedinou genderovou publikaci. A co nepřečetli. Bez gůglení ani nebudou schopni nějakou uvést. Tudíž se vyjadřují k něčemu, o čem lautr nic nevědí.

Jak jsem uvedl, inkriminovaný obrázek Bohumila Fencla je typickou ukázkou steretypního vykreslování reality. Proč je to špatně? Protože to na děti podprahově působí. Pomáhá to utvářet jejich názor na to, co je „normální“. Já si nemyslím, že  na rozdíl od těch lechtivých vtípků zde Bohumil Fencl něco sledoval. Ne. On nakreslil realitu tak, jak ji vnímá sám. Vůbec ho nenapadlo, nakreslit tam policistku nebo tátu s dítětem. A mužům dal samozřejmě do úst cigaretu, protože cigareta je přece tradiční symbol toho správného chlapáctví.

A k tomu právě slouží gender - abychom se naučili na věci dívat a zobrazovat je jinak, než jsme dosud byli zvyklí. Abychom vybředli ze stereotypu.

Podívejme se třeba na historii. Dobře víme, že po staletí v podstatě neexistovala snaha o nějaké objektivní zachycení dějin. Říkalo se, že „dějiny píší vítězové“. Byla to pravda. Veškeré snahy o kritické zachycení dějin jsou poměrně mladého data. Pozdě, ale přece. Nicméně, dokud mezi historiky převládali muži, navíc muži, kteří byli vychováni a vzděláni v tradičním patriarchálním modelu, tak přes veškerou snahu nedokázali historické události popisovat, analyzovat a vysvětlovat opravdu objektivně. Protože to dělali z mužského pohledu. Nikoliv z nějakého zlého úmyslu. Nikoliv ve snaze nějak diskriminovat či zastiňovat ženy v historii. Ale je prostě vůbec nenapadlo, že by to mohli dělat jinak. Dělali to tak, jak byli zvyklí, jak je to učili, jak to viděli u svých předchůdců. A proto do toho vstoupily genderové historičky (a dnes už i  historikové). Aby nabídli jiný pohled.

Samozřejmě řada z vás řekne, že je nějaký ten genderově jiný pohled nezajímá, že si vystačí s tím, co znají. OK. Ale některé lidi to zajímá. Třeba mě. Mě zas třeba nezajímá jakákoliv televizní zábava. Ani ta soukromá, ani ta takzvaně veřejnoprávní. A přesto to existuje a stojí to ročně spoustu peněz. Taky mě vůbec nezajímá fotbal a hokej. A taky to existuje a do rozvoje mladých hokejistů a fotbalistů stát investuje nemalé prostředky. A tak bychom mohli pokračovat.  Gender je zde prostě od toho, aby obohatil nabídku. Ne každý se musí se vším, co z genderových studií  pochází, ztotožnit. Protože i v této oblasti působí jenom lidé, kteří se mohou mýlit a dělat chyby. Ale já osobně jsem vždy raději, když si třeba v restauraci mohu vybrat z deseti jídel a ne pouze ze dvou. Když je na čepu víc než jen jedno pivo.

Tož tak. Nemusíte genderovou problematiku milovat. Nikdo vás nenutí. Ale třeba někdy, když nebudete mít nic lepšího na práci, se na něco tou genderovou optikou zkuste podívat. Zdrojů u nás už dnes existuje docela dost. Stačí troch zagůglit. Třeba objevíte zajímavé věci. A možná se dozvíte i něco sami o sobě.