Češi, jste k smíchu nebo k pláči?
Nevím jak ostatní, ale já sleduji chování české policie v posledních měsících se vzrůstajícím znepokojením, a to z toho důvodu, že jednání policie je nekonzistentní a v rozporu s demokratickými principy.
Začněme třeba něčím apolitickým, a sice zákrokem s použitím donucovacích prostředků proti člověku, který se dopustil pouze toho, že přešel ulici na červenou. Podle policejní inspekce je takové jednání v naprostém pořádku.
Zdokumentováno je také několik případů, kdy policie tvrdě zasáhla proti majitelům tzv. growshopů, proti lidem, kteří si pěstovali marihuanu pro osobní potřebu jako lékařskou bylinu a v jednom případě dokonce proti zaměstnancům řádně evidovaného pěstitele technického konopí bez obsahu THC. Jednu starou a nemocnou paní dohnala policejní šikana až k sebevraždě.
Následují již incidenty s politickým podtextem:
Romská aktivistka Ivanka Mariposa Čonková byla dvakrát zadržena za to, že při demonstraci držela tzv. českoromskou vlajku. A to přesto, že minimálně v době druhého zadržení museli příslušníci policie vědět, že tzv. českoromská vlajka zákon nijak neporušuje.
Následně policie nijak nezasáhla proti mužům, kteří během jiné demonstrace drželi v ruce makety šibenic.
A konečně při návštěvě čínského prezidenta naše policie několikrát zasahovala proti českým občanům, kteří měli v ruce tibetskou vlajku a nečinně přihlížela, když tyto lidi napadali občané Čínské lidové republiky. Netřeba snad zdůrazňovat, že úkolem české policie ve všech případech bylo české občany před útočníky chránit.
Policie dokonce neváhala vynucovat si vstup do soukromých prostor a požadovat odstranění tibetských vlajek vyvěšených v oknech apod.
Policie zakročila proti aktivistům, kteří se snažili odstranit či nahradit čínské prapory podél Evropské třídy v Praze. Nijak však nezakročila proti subjektu, který svévolně obsadil reklamní prostor v dlouhodobém pronájmu soukromé firmy.
Při několika dřívějších demonstracích policie poměrně tvrdě zasáhla vůči aktivistům, kteří proti dané demonstraci protestovali a narušovali její průběh. Ano, tito aktivisté se dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu. Zákon v tomto případě hovoří zcela jasně:
§ 14
Přestupek proti právu shromažďovacímu
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
b)
neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;
Za přestupek hrozí pokuta, a to až do výše 5000 Kč. Nikde v zákoně není uvedeno, že má police právo či snad dokonce povinnost používat proti osobám, které se daného přestupku dopustí, používat donucovací prostředky.
Vedle toho existuje poměrně známý videozáznam, kdy policie nijak nezasahuje proti demonstrantům s kuklami na hlavách. Ti se totiž rovněž dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu:
d)
jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie České republiky,
Zákrok útvaru Policie České republiky prováděn byl, to je ze záznamu rovněž jasně patrné.
Naposledy se policie sama dopustila přestupku proti právu shromažďovacímu, když při několika příležitostech bránila účastníkům v přístupu na řádně ohlášenou demonstraci. Nepustila dokonce poslance Parlamentu České republiky a poslance Evropského parlamentu.
Povšiml jsem si, že řada lidí vyjadřuje nad tímto postupem policie značné uspokojení. Ve skutečnosti by však měli sami nad sebou zaplakat. Nikdy bychom se neměli radovat z toho, když policie neoprávněně zasáhne proti někomu, kdo má momentálně jiný názor než my nebo nám prostě není sympatický. Protože všechny takové případy znamenají, že u nás policie nedodržuje zákony a nepodléhá řádné kontrole. Že u nás není právní stát, ale naopak se zde pomalu, ale jistě vytváří stát policejní. A karta se může velice rychle obrátit a příště může policie takto neoprávněně a tvrdě zakročit proti komukoliv z nás – třeba jen proto, že se ocitne ve špatný čas na špatném místě či se dopustí nějakého banálního přestupku – například přejde ulici na červenou. A nikdo se nikde žádné spravedlnosti nedovolá.
Plně chápu, že někteří lidé mají výhrady např. proti Evropské unii, mají strach z islámu, zneklidňuje je uprchlická krize, pociťují sympatie třeba k Rusku nebo Číně apod. Každý má právo vnímat tyto věci po svém.
Každý by si však měl dobře rozmyslet, zda chce žít v demokracii a v právním státě. Protože pouze dokud žijeme v demokracii a právním státě, můžeme si dopřávat ten luxus vyjadřovat nahlas své názory a postoje a navzájem spolu nesouhlasit.
Igor Indruch
Eliška a její rod
V dnešním blogu vám chci představit zajímavou ženu a autorku Elišku Antošovou, jejíž knihu Na autismus jedině autibiotika již brzy vydám ve svém nakladatelství.
Igor Indruch
Jakubův příběh
V tomto článku vám chci představit jednoho moc zajímavého autora. Autora, který se od ostatních autorů tak trochu liší.
Igor Indruch
Jak je důležité míti Bedny
Legrační na tom je, že jsem s tou knihou původně nechtěl mít vůbec nic společného. Já totiž nemám moc rád díla, ve kterých se zbytečně vraždí, mučí apod. Nejsem například vůbec fanouškem Quentina Tarantina.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele II.
Po první, úvodní části, která byla, ano, poněkud nudná, několik „veselých historek z natáčení“. Není to opravdu vždycky jednoduché – udělat knížku. I když na první pohled to kdovíjak složitě nevypadá.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele I
Krátké glosy a postřehy o tom, jaké to je, když se člověk rozhodne na stará kolena vydávat knihy. Na první pohled je to možná taková nudná, nezáživná činnost. Nicméně dá se při tom užít legrace i přijít o nervy.
Igor Indruch
Je Petr Kukal „sexistické prasátko“?
Poslední kauza s feministickým podtextem, tedy případ fejetonu Petra Kukala a následného dění, mne poněkud znepokojila.
Igor Indruch
Já jsem to říkal
Tedy spíš psal. V článku Znásilníme si je sami. https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=490924 Když na bílou ženu sáhne špinavý uprchlík, je třeba ho vykastrovat, uvařit zaživa v oleji, rozčtvrtit.
Igor Indruch
Svobodu, svobodu, svoboděnku…
Tak nám začal platit zákaz kouření v restauracích. A je okolo toho spousta povyku. Čemuž se nedivím.
Igor Indruch
Co kdybychom se na Mašínech konečně shodli?
Pan Josef Mašín se ve zdraví dožil 85 let a na sociálních sítích se na základě toho opět rozběhla zuřivá debata o tom, zda byli Mašínové a jejich skupina hrdinové nebo sprostí vrazi.
Igor Indruch
Přemnožení slaměných panáků v českých zemích
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Stále více lidí kritizuje nešvary, které existují pouze v jejich představách. V komunikaci se tomu říká „slaměný panák“.
Igor Indruch
S křížkem po Žáčkovi (anebo s Žáčkem po funuse?)
Předem tohoto článku bych chtěl zdůraznit, že debatu okolo básničky Jiřího Žáčka jsem velmi uvítal. Z několika důvodů.
Igor Indruch
Kdo se postará?
Ministryně Michaela Marksová-Tominová je docela kontroverzní osobnost. Předkládá různé návrhy, které se často setkávají s bouřlivým a nesouhlasným ohlasem veřejnosti.
Igor Indruch
Mýtus o rozdílech v platech mužů a žen padl
Bez většího zájmu veřejnosti prošla některými našimi médii zpráva o výsledcích nejnovějšího průzkumu Korn Ferry Hay Group o rozdílech v odměňování mužů a žen ve 33 zemích světa. Tedy ne, že by ta zpráva ty rozdíly popírala. To ne.
Igor Indruch
Kandiduji na prezidenta ČR
Jako fakt. Vůbec si nedělám legraci. A přemýšlejte o tom. Já bych byl jářku fakt dobrý prezident. Nemyslíte?
Igor Indruch
Veřejnoprávní média – není to úplně optimální
Veřejnoprávní média jsou poslední dobou pod opravdu velkým tlakem. Existuje např. cca 500 stránková analýza vyváženosti vysílání ČT o situaci na Ukrajině.
Igor Indruch
A české blogy zase mlčí…
Čekal jsem několik dní, zda se k tomu někdo vyjádří. Veliké naděje jsem vkládal především do skalních komentátorů rozličných nepravostí tohoto světa jako je Josef Havránek, Eva Valerie Maxová, Jitka Přikrylová a další.
Igor Indruch
PPŽ - pokrytecky pro život
O menší rozruch se nám opět postaral pan kardinál Duka, když se nechal slyšet, že umělé přerušení těhotenství je horší než terorismus.
Igor Indruch
A čeští blogeři o tom mlčí…
Cokoliv se v zahraničí šustne okolo muslimů či uprchlíků, ihned se dočká hlasité odezvy mezi českými blogery a jejich čtenáři.
Igor Indruch
Malé opáčko z dějepisu možná nezaškodí…
Lidé mají rádi všelijaké mýty. Někdy je dokonce milují. A bojovat s mýty je někdy horší než s větrnými mlýny.
Igor Indruch
Za blbce ne, ale blbci. Teda někteří.
Odhaduji, kolik blogů a diskuzí na téma „nespokojených“ Iráčanů se ještě objeví. Že prý jsme – my, Češi – za blbce: mohli jsme se všichni přetrhnout, abychom strádajícím poskytli bezpečné útočiště, a oni se teď zachovali nevděčně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x