Stromocida
Velevážení konšelé,
Již jsem v této věci psal panu Frydrychovi z odboru životní prostředí. Ale protože jsem mu zjevně nestál za odpověď, píši tedy nyní vám všem a veřejně.
Chtěl bych vám z celého srdce „poděkovat“, že jste nechali zničit naši malou oázu, naše zelené plíce Obory. Víte, máme tady nadjezd, který je velice hlučný a z kterého na nás projíždějící automobily chrlí saze, emise CO2 a různé rakovinotvorné látky. Kousek od nás jsou chemické závody DEZA a Cabot, kterým také tu a tam unikne do ovzduší něco nepříliš voňavého. A donedávna jsme tady měli náš malý lesík, který všechny ty škodliviny trpělivě a bez reptání absorboval a nazpět vracel čistý kyslík. A nejen to. Bylo to místo, kde mohly naše děti pobíhat a hrát si. Na podzim se vždy zbarvil všemi možnými barvami, aby nám ulevil od podzimních depresí. Fungoval také jako větrolam a samozřejmě, při velkých deštích zadržoval vodu. Opravdu se už těším na to, jak nás to při prvním pořádném lijáku tady všechny hezky „spláchne“.
Nevím kdo dal ke kácení podnět a nevím, jaké k tomu měl důvody. Nevím ani, jaké jsou vaše další plány. Vím však, že jste způsobili nenapravitelnou škodu s výrazným dopadem na kvalitu života všech obyvatel Obory. Lidé potřebují k životu stromy. Nejen proto, že produkují kyslík. Šumění stromů konejší duši. Pohled do koruny stromu uklidňuje a povznáší. Stromy jsou krásné. Plní tedy nezastupitelnou estetickou funkci. A v létě nabízejí stín. Je přirozené, že si lidé vysazují stromy okolo svých příbytků. Kacejí pouze tam, kde sami nebydlí.
I pokud necháte pozemek zase zalesnit, dobře víte, jak dlouho to bude trvat, než stromy vyrostou. Takový porost je třeba obnovovat postupně a citlivě. Ne takto bezohledně a barbarsky.
Některé stromy byly prý staré i přes sto let. Jak dlouho vám trvalo, rozhodnout o jejich likvidaci? Pár minut? A byl se zde někdo z vás před tím alespoň podívat? A proč se nikdo neobtěžoval zeptat se nás, kteří zde žijeme, co si o tom myslíme? A přijde si sem alespoň někdo z vás zasadit nějaký nový strom? Protože k tomu vás tímto vyzývám. Umíte vůbec vzít do ruky motyku?
Předpokládám, že většina z vás to zde vůbec nezná. Proto vám posílám několik fotografií. Jak to zde vypadalo dřív, a jak to zde vypadá nyní. Doufám, že vám z toho bude alespoň trošku nepříjemně. Byl by to důkaz toho, že máte alespoň nějaké svědomí.
S pozdravem
Igor Indruch
Igor Indruch
Eliška a její rod
V dnešním blogu vám chci představit zajímavou ženu a autorku Elišku Antošovou, jejíž knihu Na autismus jedině autibiotika již brzy vydám ve svém nakladatelství.
Igor Indruch
Jakubův příběh
V tomto článku vám chci představit jednoho moc zajímavého autora. Autora, který se od ostatních autorů tak trochu liší.
Igor Indruch
Jak je důležité míti Bedny
Legrační na tom je, že jsem s tou knihou původně nechtěl mít vůbec nic společného. Já totiž nemám moc rád díla, ve kterých se zbytečně vraždí, mučí apod. Nejsem například vůbec fanouškem Quentina Tarantina.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele II.
Po první, úvodní části, která byla, ano, poněkud nudná, několik „veselých historek z natáčení“. Není to opravdu vždycky jednoduché – udělat knížku. I když na první pohled to kdovíjak složitě nevypadá.
Igor Indruch
Trampoty malého nakladatele I
Krátké glosy a postřehy o tom, jaké to je, když se člověk rozhodne na stará kolena vydávat knihy. Na první pohled je to možná taková nudná, nezáživná činnost. Nicméně dá se při tom užít legrace i přijít o nervy.
Igor Indruch
Je Petr Kukal „sexistické prasátko“?
Poslední kauza s feministickým podtextem, tedy případ fejetonu Petra Kukala a následného dění, mne poněkud znepokojila.
Igor Indruch
Já jsem to říkal
Tedy spíš psal. V článku Znásilníme si je sami. https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=490924 Když na bílou ženu sáhne špinavý uprchlík, je třeba ho vykastrovat, uvařit zaživa v oleji, rozčtvrtit.
Igor Indruch
Svobodu, svobodu, svoboděnku…
Tak nám začal platit zákaz kouření v restauracích. A je okolo toho spousta povyku. Čemuž se nedivím.
Igor Indruch
Co kdybychom se na Mašínech konečně shodli?
Pan Josef Mašín se ve zdraví dožil 85 let a na sociálních sítích se na základě toho opět rozběhla zuřivá debata o tom, zda byli Mašínové a jejich skupina hrdinové nebo sprostí vrazi.
Igor Indruch
Přemnožení slaměných panáků v českých zemích
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Stále více lidí kritizuje nešvary, které existují pouze v jejich představách. V komunikaci se tomu říká „slaměný panák“.
Igor Indruch
S křížkem po Žáčkovi (anebo s Žáčkem po funuse?)
Předem tohoto článku bych chtěl zdůraznit, že debatu okolo básničky Jiřího Žáčka jsem velmi uvítal. Z několika důvodů.
Igor Indruch
Kdo se postará?
Ministryně Michaela Marksová-Tominová je docela kontroverzní osobnost. Předkládá různé návrhy, které se často setkávají s bouřlivým a nesouhlasným ohlasem veřejnosti.
Igor Indruch
Mýtus o rozdílech v platech mužů a žen padl
Bez většího zájmu veřejnosti prošla některými našimi médii zpráva o výsledcích nejnovějšího průzkumu Korn Ferry Hay Group o rozdílech v odměňování mužů a žen ve 33 zemích světa. Tedy ne, že by ta zpráva ty rozdíly popírala. To ne.
Igor Indruch
Kandiduji na prezidenta ČR
Jako fakt. Vůbec si nedělám legraci. A přemýšlejte o tom. Já bych byl jářku fakt dobrý prezident. Nemyslíte?
Igor Indruch
Veřejnoprávní média – není to úplně optimální
Veřejnoprávní média jsou poslední dobou pod opravdu velkým tlakem. Existuje např. cca 500 stránková analýza vyváženosti vysílání ČT o situaci na Ukrajině.
Igor Indruch
A české blogy zase mlčí…
Čekal jsem několik dní, zda se k tomu někdo vyjádří. Veliké naděje jsem vkládal především do skalních komentátorů rozličných nepravostí tohoto světa jako je Josef Havránek, Eva Valerie Maxová, Jitka Přikrylová a další.
Igor Indruch
PPŽ - pokrytecky pro život
O menší rozruch se nám opět postaral pan kardinál Duka, když se nechal slyšet, že umělé přerušení těhotenství je horší než terorismus.
Igor Indruch
A čeští blogeři o tom mlčí…
Cokoliv se v zahraničí šustne okolo muslimů či uprchlíků, ihned se dočká hlasité odezvy mezi českými blogery a jejich čtenáři.
Igor Indruch
Malé opáčko z dějepisu možná nezaškodí…
Lidé mají rádi všelijaké mýty. Někdy je dokonce milují. A bojovat s mýty je někdy horší než s větrnými mlýny.
Igor Indruch
Za blbce ne, ale blbci. Teda někteří.
Odhaduji, kolik blogů a diskuzí na téma „nespokojených“ Iráčanů se ještě objeví. Že prý jsme – my, Češi – za blbce: mohli jsme se všichni přetrhnout, abychom strádajícím poskytli bezpečné útočiště, a oni se teď zachovali nevděčně.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2368x