Porod doma versus porod v porodnici z mužského pohledu

Předem tohoto článku bych rád předeslal, že si plně uvědomuji, že jsem muž, který nikdy nerodil, a tudíž to nemohu všechno úplně dokonale posoudit. Nicméně ohledně domácích porodů mohu nabídnout některé informace a perspektivy, které se v tom diskurzu ne vždy objevují.

Otázka první: odkud se vzal ten boj za porody doma?

No přišlo to k nám z ciziny, samozřejmě. Jako určitá móda, určitý trend.

Otázka druhá: proč ta móda vznikla?

Jedním z argumentů pro větší rozšíření domácích porodů u nás jsou statistické údaje ze západních zemí, kde prý probíhá v domácnostech až 30 % porodů. Nehodlám to číslo zpochybňovat. Jenže problém se statistickými údaji je ten, že aby měly skutečně nějakou váhu, je třeba je správně interpretovat. A k tomu nám obvykle jen to jedno číslo nestačí. Takové číslo nám popisuje pouze to, že existuje nějaký jev. Neříká nám vůbec nic o tom, proč ten jev existuje a co všechno na něj působí. Abychom to zjistili, musíme provést další výzkum. Zjišťovat faktory, korelace, relativní odchylky, rozptyl atd. A dost často, chcete-li takový jev opravdu pochopit, vám kvantitativní výzkum, tedy výzkum pracující pouze z čísly, nestačí. Dost často musíte provádět osobní rozhovory a jejich analýzu. Což je značně náročné.

Já neznám podmínky, jaké mají rodičky ve všech západních zemích. Vím ale o několika Češkách, které přesídlily do Spojeného království. Několik let si tam spokojeně žily, ovšem v okamžiku, kdy přišly do jiného stavu, rychle se vrátily alespoň na čas zpátky do Česka, aby zde mohly odrodit. Důvod? Na lékařskou péči, která je u nás standardní a pro každého, by ve Spojeném království se svým tamním příjmem ani náhodou nedosáhly. Neříkám, že tak to musí být ve všech zemích, ale rozhodně je to faktor, který by stálo za to prozkoumat. Pokud je péče v nemocnici nedostačující, je porod doma opravdu lepší a bezpečnější. A ještě jednou úplně polopatě: porovnáváme-li výhodnost domácího porodu s porodem v porodnici, musíme vzít v úvahu standardní kvalitu péče v porodnicích v každé jednotlivé zemi a její dostupnost. V ostatních zemích mají určitě kvalitní porodnice. Ale já nevím, co všechno tam kryje základní zdravotní pojištění.

Otázka třetí: kdo má zájem na rozšíření porodů v domácnosti?

Jsou to jednoznačně profesionální porodní asistentky, které potřebují zvětšovat trh pro své služby. Ostatně vedoucí osobnosti boje za domácí porody jsou porodní asistentky. U nás je to třeba Ivana Königsmarková, v Maďarsku Ágnes Geréb atd. Obě dvě už čelily obviněním kvůli komplikovaným porodům a zanedbání péče. 

Otázka čtvrtá: proč používají zastánkyně domácích porodů silně manipulativní propagandu?

Tu jsme si mohli naposledy přečíst v blogu Olgy Pavlíkové, která v něm mimo jiné tvrdí:

• Porodnice je fabrika na porody
• Ženy, které rodí v porodnici, jsou „zhýčkané“ a nikdy nebudou dobrými matkami

• Ženy, které chtějí domácí porod jsou na rozdíl od žen, které rodí v porodnici na „velmi vysoké úrovni vědomí“. Jinými slovy žena, která chce rodit v porodnici, je jaksi mentálně zaostalá.
• Pokud je si žena vědoma, že je zdravá a porodí zdravé dítě, není nejmenší důvod bránit jí v domácím porodu.

• Sem tam nějaké dítě při domácím porodu zemře, ale to nevadí, v nemocnicích umírají děti také.
• Skutečnost, že ženy rodí v porodnicích, znamená, že porod je zařazen do kategorie nemoci.  Z toho plyne nezbytná asistence lékaře, jeho rutina a nulová intimita.

Myslím, že většina výše uvedených bodů za podrobnější komentář nestojí. Jenom souhrnně: není divu, že taková propaganda na některé ženy působí. Když jim někdo furt podsouvá, jak to bude v porodnici hrozné, jak náramně si domácí porod užijí a jak jenom tak budou opravdu dobrými matkami. Málokterá žena si nepřeje být tou nejlepší matkou na světě, že jo. A manipulativní propaganda prostě na některé lidi spolehlivě funguje. Funguje v reklamě na rozličné zboží, funguje při volbách, funguje v odporu proti očkování, funguje tedy logicky i v propagaci domácích porodů.

Jenom něco k těm porodnicím

Je pravda, že zvlášť ženy, které rodily v dobách hluboké totality, mají občas silně traumatizující vzpomínky. Některé příběhy, které jsem od těchto žen slyšel, jsou vskutku hororové.

V této oblasti se toho od Sametové revoluce opravdu hodně změnilo.

Pořád zůstává pravdou, že není porodnice jako porodnice. Ovšem člověk si dnes může porodnici vybrat.

Paní Pavlíková ve svém blogu píše, že žena potřebuje při porodu průvodce. To je pravda. Ovšem nejlepším průvodcem je otec dítěte. Když ten z nějakého důvodu nefunguje, může si rodička najít tzv. dulu, nebo může mít dulu i otce. To se vzájemně nevylučuje. A asistence duly není v rozporu s porodem v porodnici.

Hodně se mluví o přítomnosti otce u porodu. Jestli ano, jestli ne, do jaké míry to je či není přínosem atd. Je pravda, že u vlastního porodu otec vyloženě být nemusí, protože žena ho kolikrát stejně nevnímá nebo jí není příjemné, když ji muž v té situaci vidí atd. A ne každý muž porod se vším všudy zvládá.

Otec by však měl být přítomen ve všech ostatních fázích. Měl by například s ženou jít alespoň na některou předporodní prohlídku. Měl by se podílet na pořizování  výbavičky, zařizování dětského pokoje, koupi kočárku, postýlky atd. A měl by se podílet na výběru porodnice. To není nic těžkého. Nejprve je třeba podniknout průzkum: ptát se známých, shánět informace po internetu a na základě toho si vytipovat dvě tři porodnice, které by stály za úvahu. Ty pak je vhodné společně s rodičkou a/nebo dulou osobně navštívit.

Hned při první návštěvě poznáte, jestli je ta porodnice dobrá nebo ne. Když na vás koukají bez špetky zájmu či dokonce nevraživě, když jsou skoupí na informace atd., tak to asi ta pravá porodnice nebude.
Když vás naopak vlídně přivítají, sami od sebe vám všechno vysvětlí a ukáží, eventuálně nabídnou nadstandardní služby, je to dobré znamení. Dalším znamením je to, jak se staví k přítomnosti otce u porodu. V dobré porodnici budou automaticky předpokládat, že otec u porodu bude. Nebude-li do toho otec zrovna žhavý, tak ho povzbudí, aby se toho nebál. V horší porodnici, která ale nemusí být ještě úplně špatná, to předpokládat nebudou, ale když se na to zeptáte, nebudou s tím mít nejmenší problém. No a ve špatné porodnici z toho dvakrát nadšení nebudou a dokonce se vás mohou snažit od tohoto úmyslu různými způsoby odradit. Například tím, že za to budou chtít peníze. Na což nemají právo. Náklady navíc jsou nesmysl. Byl jsem u třech porodů, ani jednou jsem za to nic neplatil a ani jednou jsem nepozoroval, že bych způsoboval nějaké náklady. Mimochodem: argument přísně sterilním prostředím je blbost. To při běžném porodu rozhodně nutné není a při domácích porodech se o něm nedá vůbec mluvit.

A jaká je úloha otce u porodu? Tak rozhodně není pasivní. Především před porodem by měl být otec rodičce k ruce, pokud ta o to stojí. Může se stát, že nestojí, a pak teda by to měl otec jen zpovzdálí sledovat. Neměl by se do ničeho zbytečně plést, ale měl by dávat pozor, zda je všechno v pořádku. Obvykle to v pořádku bude. Bohatě stačí, když otec působí jako autorita a ani nemusí nic říkat a na personál to má svůj vliv.

Během vlastního porodu může otec držet ženu za ruku, může ji povzbuzovat - opět, pokud o to žena stojí.

No a pak je ten krásný okamžik po porodu, kdy si otec pochová dítě, podepíše si ho, poděkuje ženě, řekne jí, jak byla statečná, jak ji miluje atd.

K přítomnosti lékaře: pokud je všechno OK, lékař u porodu moc nefiguruje. O všechno se starají sestry, které jsou obvykle fajn. Lékař jenom občas nakoukne, a když vidí, že ho není třeba, zase odejde. Vloží se do věci, jen když je ho třeba.
Žena si pak pobude pár dní v porodnici, kde má klid, veškerou péči a může se plně věnovat sobě a dítěti.  Některé porodnice za příplatek umožňují, aby otec byl na pokoji se ženou a dítětem. Není to špatné. Ale nemusí tam být celou dobu. Obvykle to ani není žádoucí. A někdo to musí mezitím doma všechno připravit, že.

Jinými slovy jsem přesvědčen, že je podstatně lepší rodit v porodnici než rodit doma. Rozhodně s tím má rodička a její  nejbližší okolí méně starostí a práce. A ještě jedna věc: v porodnici vznikají přátelství, která vůbec nejsou k zahození. Dost často žena tím, že se jí narodí dítě, na čas vypadne ze svého běžného kolektivu: přestane chodit do práce, kamarádky ještě děti nemají nebo mají již děti odrostlejší. Nejsou už tolik společné zájmy. V porodnici má žena příležitost seznámit se s ženami, které mají stejně staré dítě jako ona. A to je minimálně na pár prvních let velmi silný společný zájem. Moje žena takto získala dvě kamarádky. A manžel jedné z nich nám pak dělal nábytek na míru. Takže i takové výhody může mít porod v porodnici.

Nicméně striktně bych domácí porody asi nezakazoval. Ale souhlasím s názorem, že by u nich mělo být vše zajištěno. Což ovšem bude oproti porodu v porodnici představovat zvýšené náklady. A tyto náklady by si teda měla rodina hradit sama. Protože v zásadě se ta logika domácích porodů odvíjí od toho, že většinou je všechno v pořádku. A když náhodou není, rychle se zavolá sanitka, ta přijede, odveze dítě a rodičku do nemocnice, kde se promptně o všechno postarají. A on už takový výjezd sanitky něco stojí. Kromě toho mohou někdy rozhodovat minuty. Stojí to za to?