Pokud si člověk opravdu přečte onen zákon, pak záměr je přesně v dikci omezenosti myšlení dnešních politických "šedých kůr mozkových. V praxi to chápejme asi tak, že průměrné IQ je u nás 110. Takže představa MŠaS je asi taková, že vezmeme 10 velmi nadaných dětí, 10 dětí s průměrným intelektem a 10 dětí, které mají nějaké problémy (ať už mentální či třeba dyslexii - což samozřejmě neznamená, že tyto děti mají nutně zhoršený intelekt) a vytvoříme třídu, kde bude statisticky 30 průměrných dětí. V praxi je to samozřejmě naprostá pitomost lidí, kteří nemají o praktickém školství žádné představy.

Základním rozdílem mezi speciální školou a "běžnou" školou je v počtu žáků ve třídě. Má-li pedagog ve třídě max. 12 dětí, samozřejmě lze daleko individuálněji přizpůsobit výuku jejich schopnostem, čímž se dá velkou měrou eliminovat jejich handicap. Další a neméně důležitou součástí speciálních škol je skutečnost, že jejich pedagogové mají aprobaci z psychologie dítěte, takže tito učitelé mají lepší rozpoznávací schopnosti ohledně potřeb dítěte.

Víte, v této zemi se narodil, žil a pracoval jeden z největších světových odborníků na specifické potřeby školské výchovy - profesor Zdeněk Matějček. Měl jsem tu čest se ještě před jeho skonem účastnit se dvou besed s tímto skvělým člověkem a mohu vřele doporučit se seznámit s jeho přednáškami a pracemi na téma speciální školství či specifické poruchy učení. Zejména by se s jeho prací měli seznámit ty ministerští patlalové, z jejichž dílny tento paskvil vzešel.