x)

kdo je skálopevně přesvědčen

o tom, že pouze a jen v jeho péči a jen  v jeho "jednom" domově (pozor na stěhování, vážení) bude dítě nejlépe prosperovat, jistě nebude mít problém přesvědčit o svých nadrodičovských kvalitách spravedlivý soud :-) Střídavé péče  není důvod se obávat! Článkem jste přesně uhodil hřebíček na hlavičku a basta fidly

Jen k té spravedlnosti

Co je spravedlivého na tom, když vaše manželka odejde za jiným a ještě vám nenechá ani dítě?

Re: Jen k té spravedlnosti

Máte pravdu - nic. Ale uznávám, že to už soud řešit nemůže, i když by se mi to líbilo. Jenže to by nebralo konce. Ona by uvedla spoustu důvodu, proč se se mnou už dál nedalo žít, já bych se je musel snažit vyvracet... spousta věcí by byla tvrzení proti tvrzení... ono to i tak trvá strašně dlouho všechno. Žádal jsem o střídavou péči v září. První stání budeme mít 19. března! A to se určitě nic nerozhodne. Soud dost možná nařídí nějaká psychologická vyšetření apod... a i když soud rozhodne v můj prospěch, žena se určitě odvolá... a čas letí, děti rostou... mám vůči nim stále větší pocit dluhu, že jim nejsem nablízku tak, jak by to potřebovaly...

Hmmm...

S koncem by se jakž takž souhlasit dalo. Pro rozvod páru s dětmi by měly být sakra pádné důvody. V praxi většinou nejsou, to by nebyla rozvodová statistika tak vysoká.

Úvahy typu "chtěl jste poškodit druhého rodiče, tak vám bude dítě odňato" už ale vidím jako vyloženě hrůzostrašné. Dítě opravdu není majetek, který lze za trest odnímat, ani bič, kterým můžete expartnera mlátit...

Má-li hypotetická střídavá péče fungovat, měli by rodiče bydlet dostatečně blízko. A pokud je tato podmínka splněna, k čemu pak nutno nastolovat nějaké střídání? Rozestavěli jsme si model? No, tak budeme zítra (nebo kdykoli podle domluvy) po škole chvíli pokračovat a dítě pak dovedu domů. Nebo se to protáhne a domluvíme se s druhým rodičem, že teda dnes přespí a odvedu ho až ráno do školy. Proč se tolik soustředit zrovna na to matematicky přesné "týden tady týden tam, hlavně aby byly rovné podmínky"?

Re: Hmmm...

Neexistuje přesná statistika o porozvodové péči o děti. Znám páry, pro které je výrok soudu kusem papíru v šuplíku a rodiče se prostě věnují dětem a starají se o ně podle jejich potřeby a vlastní domluvy. To jsou ovšem lidé schopní komunikace, k těm Střídavkáři nepatří. Ti si budou svůj "matematický vzorec" hájit zuby nehty.

Zájem dítěte je jasný.

Zájmem dítěte je mít oba rodiče.

Soudy ovšem nerozhodují s ohledem na zájmy dětí, ale téměř výhradně podle zájmů žen.

Sním či bdím?

"Staral se až dosud vzorně o rodinu? Staral. Věnoval se dětem? Věnoval. Tak kde je problém?Staral se až dosud vzorně o rodinu? Staral. Věnoval se dětem? Věnoval. Tak kde je problém?"

Vy, autore, skutečně žijete v iluzi, že většina manželství se rozvádí proto, že ten druhý dostane "roupy"?

Re: Sním či bdím?

Dost často to tak vypadá. U obou pohlaví.

co chápete pod oním pojmem "rovné podmínky"?

Jediné "podmínky", které by měl soud srovnávat, by měla být schopnosti každého rodiče se o dítě postarat. A ta nerovnost je možná v tom, že soud oprávněně předpokládá, že matka tyto schopnosti má automaticky, protože se takto o dítě dosud (od narození) starala. Že to byla ona, kdo dítěti vařil, krmil ho, přebaloval, převlékal, pral pro něj, žehlil, chodil s ním k doktorům, d´val mu léky, učil ho první slůvka i první  písmena ve slabikáři i další učení do školy.Ve většině těchto činností otcové obvykle ztrácejí.

Takže by to asi měli být ti tatínkové, co náhle (po rozvodu) touží po dítěti, ať k přiřazení do vlastní péče nebo na střídavku, aby přesvědčili soudce zda děti dokáží uvařit, vyprat, vyžehlit,  zašít, ustlat postel, zkontrolovat aktovku, vyjmenovat jména doktorů ke kterým dítě chodí, jména jejich učitelů, čísla na rodiče jejich kamarádů kde se občas zdrží....

Re: co chápete pod oním pojmem

Právěže soud nijak nezkoumá (tedy alespoň ten náš nezkoumal), jak to doopravdy bylo. Já například mohu naprosto zodpovědně prohlásit, že jsem všechny své ženy krmil, přebaloval, převlékal, chodil s nimi k lékaři, bděl u jejich lůžka, když byly nemocné, každou noc je uspával atd. Soud to vůbec nezajímalo.

Nechte mluvit děti

Každý mluví o právech dítěte, ale toho se nikdo nezeptá. Pro některé děti bude střídavá péče trest za rozchod rodičů, který nezpůsobili, pro jiné báječné dobrodružství s možností mít dvoje rodiče a sourozence. Děti chtějí žít s oběma rodiči. Pokud jim to rodiče nejsou schopní dopřát, tak ať je alespoň nevláčejí vlastními tužbami jako štěňata na obojku.

Re: Nechte mluvit děti

O tom ten článek není. Váš diskuzní příspěvek, stejně jako celá řada jinde prezentovaných námitek, si plete dvě poměrně rozdílné věci: Co je to VÝCHOZÍ uspořádání a co je to ROZHODNUTÍ V URČITÉM KONKRÉTNÍM PŘÍPADĚ. Zde prostě platí jedna nevyvratitelná pravda: Aby mohlo být rozhodnutí v určitém konkrétním případě objektivní a v maximální možné míře odpovídající zájmům dětí, musí být být založeno na ROVNÝCH A SPRAVEDLIVÝCH PODMÍNKÁCH. Ustavení střídavé péče jako výchozího uspořádání takové rovné a spravedlivé podmínky zavádí. Pak samozřejmě následuje v jednotlivých konkrétních případech zvážení případných námitek a přání dětí a výsledné konečné rozhodnutí, které může být jiné.